ESG reporting – Co je to? A jaké jsou vaše ESG povinnosti?

Rok 2024 odstartoval cestu k vykazování zpráv o udržitelnosti. První společnosti shromažďují vlastní data, aby splnily ESG povinnosti předepsané Evropskou unií. Koho se ale ESG reporting týká? A co všechno musejí firmy doložit? Michaela Kašpárková, vedoucí týmu za sales a marketing z personální agentury Devire, pro vás shrnula téma nefinančního reportingu.

Když se na jaře 2018 spustilo nařízení GDPR o ochraně při zpracování osobních údajů, mnoho firem zaspalo. Chyběly jim informace. Nevěděly, co a jak. Abyste s novou evropskou směrnicí o ESG reportingu neprocházeli zase peklem, poskládala jsem pro vás to nejdůležitější, co stojí za to vědět.

Co je to ESG reporting?

ESG reporting představuje vykazování informací, které popisují aktivity firem a jejich dopady spojené s environmentálními, sociálními a správními otázkami udržitelnosti. Lidsky řečeno, jde o to, jak se jako firma chováte k životnímu prostředí, lidem ve svém okolí včetně zaměstnanců a jestli se taky náhodou při vedení firmy nedopouštíte nějakých nekalých praktik.

Aby se společnosti k takovému reportingu rozhoupaly, vložila se do hry Evropská unie. V roce 2022 vešla v platnost směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), která firmám ukládá povinnost zveřejňovat ESG reporty. Od 1. ledna 2024 se do ní navíc zapasovaly tzv. Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které firmám předepisují požadavky a formu, jakým způsobem reporty vykazovat. Směrnice si za svůj cíl klade především transparentnost – jde o způsob, jak zjistit, že se společnosti v Evropské unii skutečně zabývají palčivými otázkami udržitelnosti.

Koho se ESG reporting týká

Dřív nebo později tomu neuteče žádná firma. V tuto chvíli ESG směrnice nařizuje sbírat a uveřejňovat nefinanční data, pokud vaše společnost splňuje alespoň dvě z následujících kritérií:

máte více než 250 zaměstnanců
váš obrat činí více než 40 milionů eur
vaše celková aktiva přesahuje hodnotu 20 milionů eur

Zároveň platí, že nefinančnímu reportingu se musejí věnovat firmy, které mají více než 500 zaměstnanců, anebo jsou kotované na burze.

Směrnice však nechává mezi řádky, že se ESG reportování v praxi dotýká mnohem většího okruhu firem. Očekává se totiž, že velké společnosti nebudou chtít ohrozit svoji pověst nebo špatný rating na burze tím, že by spolupracovaly s netransparentními partnery. Nepřímo se tak směrnice vztahuje na všechny, kteří se chtějí udržet v dodavatelských řetězcích.

Proto doporučuji s vykazováním informací rozhodně neotálet.

Zjistěte další novinky z pracovního trhu:

Jaké jsou povinnosti ESG reportingu

Na rovinu, ESG reporting vám ruce neuvolní. Naopak rozšíří váš seznam úkolů a deadlinů, které si bude třeba pohlídat. Půjde především o detailní sbírání dat a jejich přehledné zpracování.

Optikou lidských zdrojů tahle agenda v mnohých firmách přistane na bedrech HR manažerů nebo se rovnou povolají specialisté, jako jsou třeba manažeři udržitelnosti.

Kdy začít vykazovat informace

ESG reporty se vydávají jednou ročně. Společnosti zpravidla publikují svoje výsledky v samostatné kapitole ve výroční zprávě.

První povinnost přichází pro firmy v České republice v roce 2025, kdy budou muset publikovat ESG reporting za rok 2024. Tahle povinnost se týká firem, na něž se vztahuje už předchozí směrnice NFRD. V praxi jde především o pojišťovny, banky a další firmy obchodující na burze s více než 500 zaměstnanci.

Ostatní si ale moc dlouho neoddychnou! Už v roce 2026 se k nefinančnímu reportování přidá každá společnost, která splňuje kritéria uvedená o několik odstavců výše. Pokud mezi ně patříte, tak ve výroční zprávě zpytujete svědomí nad kroky v udržitelnosti vaší firmy za rok 2025.

Struktura ESG reportingu

Je potřeba mít na paměti, že od vašeho ESG reportu se vyžaduje i určitá struktura – tu zajištují již zmiňované ESRS standardy.

Na jednu stranu vám poslouží jako výborný tahák, jak report správně připravit. Na druhou stranu na vás kladou tlak, abyste si pohlídali formu a Evropská unie mohla výsledky bez problému srovnávat s ostatními podniky.

Z oblasti lidských zdrojů například vypíchnu, že se od vás očekává, jak zajišťujete rovná práva a příležitosti, jak zavádíte transparentní mzdovou politiku a odměňování zaměstnanců, jak přistupujete na pracovišti k ohroženým skupinám, jako jsou členové LGBTQ+ komunity, rodiče malých dětí nebo třeba uchazeči o práci starší 50 let, lidé se zdravotním omezením atp., nebo například jaké flexibilní pracovní podmínky poskytujete svým zaměstnancům s ohledem na podporu rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.

Dále se může reporting zabývat i tím, jak se firmy zapojují do dobročinnosti a komunitních projektů. V neposlední řadě sleduje také vaše vztahy se zákazníky.

Určitě neuděláte chybu, když si ESRS standardy detailně projdete na stránkách Evropské unie. Celý text je v češtině.

Sankce ve vzduchu! Na nic nečekejte

I když naše vnitrostátní zákony budou na směrnici teprve reagovat, doporučuji vám data pro reporting sbírat opravdu zavčas. S nástupem GDPR jsme si na českém pracovním trhu na vlastní kůži ověřili, že se nevyplácí čekat, až se státní autority k něčemu vyjádří. A tak určitě i tady bude platit, že štěstí přeje připraveným.

Podíváte-li se do cizích zemí, zjistíte, že firmám v Evropě hrozí za nedodržování milionové pokuty. Přestože věřím, že v českém rybníčku by nemuselo jít o tak přemrštěné cifry, určitě nestojí za to to pokoušet.

O autorce

Autorkou článku je Michaela Kašpárková. Náboru se věnuje pět let. Od roku 2021 pracuje v personální agentuře Devire, kde si vybudovala vlastní tým konzultantů. Zodpovídá za nábor v oblasti sales, marketing, e-commerce a life sciences. Se svými klienty buduje dlouhodobé vztahy založené na upřímnosti a otevřenosti. Zajímá se o témata umělé inteligence, přístupy různých generací, nastavení onboardingu a CSR aktivity.

Potřebujete poradit s náborem? Ozvěte se nám.