Dynamický technologický pokrok znamená, že téměř všechny informace o činnosti dané společnosti jsou nyní dostupné většině zaměstnanců. Tato nová éra transparentnosti s sebou přináší stejný počet příležitostí i hrozeb. Existuje také fenomén zvaný paradox transparentnosti.

V tomto článku budu hovořit o jeho vzniku a o tom, jak efektivně řídit nadměrnou transparentnost v organizaci.

Role transparentnosti ve firmě

Transparentnost je nepochybně klíčovým faktorem při budování důvěry a respektu v organizaci. Přispívá také k větší angažovanosti zaměstnanců a posiluje pověst společnosti. Otevřené prostředí také podporuje kreativitu a výměnu nápadů. Organizace, které jsou vnímány jako transparentní, se navíc stávají důvěryhodnějšími a těší se větší důvěře mezi svými zákazníky a obchodními partnery.

S ohledem na rostoucí požadavky moderního trhu práce by proto budování pevných vztahů založených na důvěře mělo být prioritním úkolem každé společnosti. Musí však být postaveny správným způsobem.

Co je to paradox transparentnosti?

Bohužel mnoho společností vnímá podstatu transparentnosti nesprávným způsobem. Z tohoto důvodu často budují důvěru nesprávně a zahlcují zaměstnance příliš velkým množstvím informací. Představa, že větší transparentnost se automaticky promítá do větší důvěry, je dávno zastaralá. Sdílení rozhodnutí managementu, výsledků nebo strategií se zaměstnanci je jistě důležitou praxí. Příliš mnoho informací, příliš mnoho kontroly nebo chaotické předávání zpráv však mohou být kontraproduktivní.
 
V důsledku toho se objevuje paradox transparentnosti, který organizaci může škodit, místo aby jí pomáhal. Co je to za jev? Paradox transparentnosti je dilema, kterému mohou firmy čelit, když se snaží vyvážit plnou otevřenost s potřebou zachovat důvěrnost o aktivitách společnosti. Takové jednání může paradoxně vést k neočekávaným a někdy i negativním důsledkům.

K čemu vede nadměrná transparentnost ve firmě?

Přílišná transparentnost v HR odděleních může způsobit mnoho škod a nepříznivě ovlivnit atmosféru na pracovišti a vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Naprostá transparentnost může také vést k narušení soukromí, špatnému nakládání s citlivými informacemi a potenciálním interním konfliktům.

Pocit přetížení a dezorientace

Poskytování příliš mnoha informací, které nejsou relevantní pro danou práci, může vést k pocitům zahlcení a zmatku. To se může negativním způsobem promítat do úrovně výkonu nebo pohody.

Nedůvěra a strach z narušení soukromí

Nadměrná kontrola zaměstnanců, zejména s využitím monitorovacích nástrojů, může vzbudit nedůvěru a strach z narušení jejich soukromí. Podřízení, kteří se cítí neustále sledováni a hodnoceni, mohou ztratit motivaci a autonomii, což zase snižuje úroveň jejich angažovanosti a kreativity.

Zvýšený tlak a nezdravé konkurenční prostředí

Situace, kdy je výkon zaměstnanců veřejně k dispozici nadřízeným a lidem z jiných oddělení, může vytvářet tlak a podporovat konkurenci, spíše než podporovat spolupráci a podporu. Takové jednání nejen podkopává autonomii zaměstnanců, ale může také vést ke snížení úrovně důvěry v organizaci.

Zjistěte další novinky z pracovního trhu:

Obavy o bezpečnost dat

Pokud HR oddělení sdílí citlivá data se zaměstnanci, může to narušit jejich soukromí a vyvolat obavy o bezpečnost. V důsledku toho to může vést ke ztrátě důvěry v zaměstnavatele, zvýšené hladině stresu a snížení motivace.

Navzdory potenciálním rizikům přináší transparentnost ve společnosti mnoho výhod, a to jak pro zaměstnance, tak pro organizaci:

  1. Transparentnost buduje důvěru. Když mají zaměstnanci přístup k informacím o cílech, strategiích a aktivitách společnosti, cítí se angažovanější a loajálnější. Jejich důvěra je klíčová pro efektivní spolupráci a dosažení cílů organizace.

  2. Transparentnost podporuje upřímnost. Když jsou informace veřejně dostupné, je snazší odhalit a vyřešit možné problémy, včetně neetických aktivit nebo zneužívání. Je to také vynikající způsob, jak bojovat proti korupci a protekci a budovat spravedlivější pracovní prostředí.

  3. Transparentnost zvyšuje angažovanost a motivaci zaměstnanců. Když zaměstnanci vidí, že to, co dělají, přispívá k cílům organizace a jsou si vědomi svého přínosu, jsou angažovanější a ochotnější udělat něco navíc pro dobro společnosti.

  4. Transparentnost usnadňuje spolupráci a rozhodování. Více informací vám umožní činit chytřejší rozhodnutí založená na datech. Otevřený přístup k informacím usnadňuje komunikaci a spolupráci a přispívá k efektivnější realizaci projektů.

  5. Transparentnost přitahuje talenty. Společnosti, které jsou známé svou otevřeností a transparentností, se stávají atraktivnějšími pro potenciální zaměstnance. Lidé chtějí pracovat pro organizace, které upřednostňují transparentnost a integritu. Tento přístup pomáhá při náboru a udržení nejlepších specialistů.

Transparentnost v organizaci očima lídrů

Navzdory rizikům plynoucím z přílišné transparentnosti se 86% vedoucích pracovníků¹ domnívá, že transparentnost v organizaci se promítá do větší důvěry zaměstnanců. Transparentnost je podle nich klíčovým faktorem, který ovlivňuje úspěch společnosti. Poznamenávají, že transparentnost přináší řadu výhod, jako je zvýšená angažovanost a loajalita zaměstnanců, výrazné zlepšení komunikace a spolupráce a schopnost činit rychlá a přesná obchodní rozhodnutí založená na datech. Navzdory svému optimismu, pokud jde o transparentnost, vidí také výzvy tohoto přístupu.

Zdroje použité v tomto článku: ¹Deloitte, Global Human Capital Trends 2024, přístup 06.05.2024.

Potřebujete poradit s náborem? Ozvěte se nám.