Čím vyšší pozice, tím složitější bývá hledání vhodného člověka. Pokud si firma nevybere nového ředitele z vlastních řad, spustí dlouhý a často i složitý proces.
„Výběrové řízení na místo ve středním a vyšším managementu je většinou vícekolové, kandidáti na nejvyšší pozice ve firmách zpracovávají byznys plán nebo připravují strategii, kterou představí představenstvu či majitelům společnosti,“ říká Tomáš Surka, Managing Partner v personálně-poradenské společnosti Devire.
Takové výběrové řízení trvá několik měsíců, někdy i půl roku nebo je ještě delší. Na žádost majitelů firmymohou přijít ke slovu psychodiagnostické testy uchazečů, které zjišťují psychické schopnosti a vlastnosti kandidátů. Shánějí se také podrobné reference z jejich předchozích působišť.
Na hledání vrcholových manažerů mají vliv i moderní technologie. První kola výběrového řízení usnadňuje například využití skypu. Personalisté vedou pohovory formou internetových telefonátů, aby zjistili, zda je vůbec vhodné zvát uchazeče k dalším kolům. Následují osobní rozhovory a v některých případech je jejich završením objednání leteckého spojení pro vybraného kandidáta do místa, kde má firma svou mezinárodní centrálu.
„Rozhovory často probíhají v cizím jazyce, bez něhož se lidé ve vysokých funkcích neobejdou. Pokud je zapotřebí ověřit speciální technické vědomosti, přichází ke slovu zadání případové studie. Tu pak uchazeč prezentuje vedení firmy,“ popisuje Tomáš Surka a přidává pár tipů: „S výběrovým řízením pro střední a vyšší management není vhodné spěchat. Vyplatí se také pracovat s přesnými daty o kandidátech, ale na druhou stranu je dobré volit instinktivně.“
Především velké nadnárodní firmy pak se svým managementem pracují jiným způsobem. Dávají přednost rotaci nejvyšších šéfů, kteří se tak se svou prací stěhují někdy i po celém světě.
Autor: Markéta Höfferová (Kurzy.cz)